Divoce se pasoucí ovce na horských planinách se srstí, která odolává slunečnímu žáru, dešti, mrazu i větru. Běhat si takto bezstarostně a pohodově po horských kopcích je snem snad každého horala. Ovečkám je pořád dobře a když ne, jsou aspoň v teple a neprochladnou. V mnohém se naše působení ve zhoršených podmínkách podobá právě těmto horským ovcím. Naše kůže však nemá tak dobrou termoregulaci jako ony a musíme se zahalovat do nejrůznějších vrstev, abychom neprochladli. Ovce nám ale dávají možnost pociťovat i takový komfort jako mají ony samotné - to díky jejich vlně vznikají jedny z nejúžasnějších kousků oblečení, které si na sebe do hor můžeme vzít!
Ovce versus ovce merino
V souvislosti s funkčními materiály často slýcháme o merino vlně a merino ovci. Pravdou je, že ovce merino je pouze významným a oblíbeným plemenem ovcí domácích. Její vlna je však mnohem jemnější a hustší - na 1cm2 kůže merino ovce připadá až 8 000 chlupových folikul oproti ovci domácí, která jich má zhruba 2 000 na 1 cm2 kůže. Jejím domovem byla Severní Afrika, odkud ve středověku doputovala až do Španělska. Následně se rozšířila do Austrálie a Nového Zélandu, které jsou dnes společně s Čínou zařazeni mezi největší producenty merino vlny. Vlastnosti vlny obou ovcí jsou ale ve výsledku velmi podobné, liší se pouze svým finálním využitím.
Z pastviny k oblečení
Ovci může za rok narůst minimálně 3kg vlny. Vlna se stříhá a zpracovává jednou až dvakrát do roka. Z ostříhané vlny se pak tvoří rouno, které se následně rozděluje do nejrůznějších kvalitativních tříd - jiná vlna bude ze hřbetu, z boku, z nohou nebo z ocasu ovce. Nejjemnější vlnu najdeme na její podsadě.
Čerstvě ostříhané vlně se říká potní, protože více než polovinu její hmotnosti obsahuje tuk a pot samotné ovce. Tuk se z vlny odstraňuje praním a je známý pod pojmem lanolin. Až 20% ostříhané vlny můžou tvořit nečistoty a až 25% pak tvoří vlhkost vlny. Po vyprání a vysušení ztratí vlna až 65% svého objemu!
Následně se vlna češe, barví a spřádá na cívku. Vlákno se pak využívá k pletení oblečení a prádla nebo se mísí s dalšími přírodními či syntetickými vlákny, které se využívají ke stejnému účelu.
Ta kousací vlna...
Běžná vlna má průměr vlákna okolo 30 mikrometrů. Pro většinu lidí je na dotek hrubá a nepříjemná. Oproti tomu má vlákno merino vlny průměr od 16 do 22 mikrometrů. Průměr vlákna tak hraje zásadní roli ve výsledném zpracování vlny, zamýšleném využití a v případě oblečení i ve výsledném pocitu na kůži.
Síla vlákna a jeho následné zpracování hraje v konečném výsledku naprosto významnou roli. Při výběru vlněného oděvu mějte vždy na paměti, kolika mikrometry dané vlákno disponuje. Jen pro srovnání si představte, že lidský vlas má tloušťku 100 mikrometrů.
15 - 18 mikrometrů = SUPER FINE
Nejjemnější merino vlna, kterou chovatelské farmy v současné době produkují. S touto tloušťkou vlákna se setkáte zejména v nejjemnějším prádle (např. spodním prádle) a v našem oblečení a ponožkách.
19 - 22 mikrometrů
Zpravidla je to vlna, která už není tak jemná, ale díky kvalitnímu mechanickému zpracování a případné chemické příměsi může žádoucích kvalit dosáhnout.
23 a více mikrometrů
Ta "kousavá" vlna, která bývá na dotek hrubá a nepříjemná. Nosit ji na kůži rozhodně nechcete!
Nepřekonatelné vlastnosti vlny
Ovce se v průběhu roku potýkají s teplotami od - 20°C do + 35 °C. Jejich vlna tak odolává nejrůznějším výkyvům teplot, nejrůznějšímu počasí a nerůznějším přírodním rozmarům. Je to přírodní vlákno s vynikajícími termoregulační vlastnostmi - v létě se nás snaží ochlazovat a v zimě "hřát" (izolovat).
Termoregulační schopnosti
Díky své struktuře vláken dokáže ve svých šupinkách velmi dobře zadržovat vzduch, který nás díky tomu v létě mírně ochlazuje a v zimě naopak nepustí námi vyprodukované teplo pryč.
Nasákavost
Vlna má schopnost absorbovat vlhkost až do 35 % své vlastní hmotnosti. Následně pak nahromaděnou vlhkost přeměňuje na teplo. Vlna jako jediná po navlhnutí hřeje a to ji dělá mezi sportovci velmi oblíbenou.
Prodyšnost
Prodyšnost syntetického vlákna je závislá na hustotě vláken v látce, zatímco vlákno vlny dýchá skrze svou vnitřní strukturu. V praxi to znamená, že hustě pletené oblečení z vlny bude oproti syntetickému vláknu stále výborně dýchat.
Antibakteriálnost
Vlna je z 90% tvořena proteinem (keratinem) a zbytky lanolínu, které vytvářejí nevhodné prostředí pro množení virů a bakterií.
Hypoalergenní
Merino vlna je známá svými antistatickými vlastnostmi, díky kterým přirozeně odolává zachytávání částic prachu. Zejména alergici na prach a astmatici se mohou cítit ve vlněném oblečení mnohem lépe než třeba v bavlně.
SPF 25
Vlna je vynikající ochranou před škodlivým UV zářením. Udává se, že její SPF (Sun Protection Factor) se pohybuje od 25 do 50.
Ohnivzdorná
Díky tomu, že vlna dokáže do sebe natáhnout spoustu vlhkosti a dusíku, nemá tendence vzplanout. Její vlákno při styku s ohněm spíše jen doutná, škvaří se, prská a následně se samo uhasí. Doutnající vlna smrdí jako spálené vlasy. Nemusíme se tak bát, že bychom někde u večerního táboráku chytli plamenem :-)
V souladu s přírodou
Z přírody si vlákno vezmeme, do přírody jej zase odevzdáme. Vlněné oblečení můžeme po donošení s klidným svědomím zakopat na zahrádce nebo jej nechat zkompostovat. Kdo jiný by se mohl chlubit tím, že svoje obnošené diravé oblečení použil jako hnojivo na zahradu?
Lanolin
Lanolin vznikl spojením slov "lāna" = vlna a "oleum" = olej. Lidově se mu přezdívá "tuk z ovčí kůže". Je to žlutá látka, která je vylučovaná mazovými žlázami ovcí. Svou strukturou i chemickým složením se spíše podobá vosku, protože se rozpouští až při 38 °C.
Jeho hlavním smyslem je chránit ovce a jejich vlnu před nejrůznějšími bakteriemi a viry, také před prochladnutím a promočením.
Jak už jsme zmiňovali výše, lanolin se získává z vlny až po samotném ostříhání ovce. Z vlněného vlákna se lisuje a odstřeďuje. Své využití pak najde v pracích prášcích určených pro vlněné oblečení a v kosmetice. Pomáhá s promašťováním velmi suché pokožky, neucpává póry, udržuje přirozené pH pleti, napomáhá k hojení drobných poranění a dokáže naši kůži ochránit i před mrazem a chladem.
Jestliže naše vlněné oblečení provlhne, můžeme z něj někdy cítit specifickou vůni lanolinu.
I vlna má své stinné stránky
Ačkoli se zdá, že je vlna jakýmsi supermateriálem, má samozřejmě i svá negativa :-)
Žmolkovatění
Při častějším nošení vlněného oblečení dochází ke tření a následnému uvolňování malinkých jemných chloupků. Ty chloupky se dalším třením různě zaplétají a vznikají na oblečení nevzhledné kuličky zvané žmolky. Je to naprosto přirozený jev vlny a je důležité si uvědomit, že to nijak nesnižuje kvalitu vlněného výrobku. Paradoxně by se dalo říct, že spíše vylepšuje její izolační vlastnosti :-) Proč? Protože vlněný vlas má strukturu, která na sebe navazuje molekuly vzduchu, který nás výborně izoluje. Jestliže se nám na oblečení vytvoří žmolky a začnou nám z oblečení vylézat jemné chloupky, dokážou na sebe navázat více vzduchu a tato vrstva nás izoluje ještě lépe než dosud.
TIP: Zkuste si vzít na jednu nohu trochu obnošenou vlněnou ponožku a tu stejnou ponožku úplně novou a vyražte na hory. Uvidíte, že stará ponožka bude fungovat trošku lépe ;-)
Požer moly
Jelikož se jedná o přírodní vlákno, musíme jej chránit od nenechavých molů, pro které je takové vlněné tričko naprostá pochoutka. Jestliže se u nás objeví mol, je to známka toho, že musíme zahájit urychlenou deMolici!
Jak na to?
- rozmístit do skříně feromonové lapače na moly
- moli nesnášejí bylinky (levandule, bobkový list, hřebíček apod.), takže rozmístěte do skříně (třeba do pytlíčku) tyto voňavé bylinky nebo nakapejte na vatu jejich éterické oleje a zavěste je do skříně
- perte oblečení v přípravcích určené na vlnu s vůní levandule či cedrového dřeva
- vylíhnutí mola v pažravou housenku trvá zhruba 14 dní, proto je dobré pravidelně své vlněné oblečení nosit a větrat a nedat tak molovi příležitost k množení se a líhnutí
Vyšší pořizovací cena
Jelikož se jedná o přírodní materiál a za získáním vlákna z ovčí vlny stojí spousta práce, je jeho pořizovací cena logicky vyšší. Za tuto cenu ale budete mít jistotu, že se budete cítit skvěle kdykoliv a kdekoliv při jakékoliv aktivitě.
Kratší životnost
Vlněné oblečení má díky své jemnosti přirozeně kratší životnost. Můžete najít ale různé směsi vlny a jiného přírodního materiálu nebo syntetiky, které životnost oblečení dokážou prodloužit a vylepšit.
Závěrem
Vlna je úžasný přírodní materiál, který se hodí do každého počasí a podrží nás v jakékoliv aktivitě. Vlna je prodyšná, antibakteriální, je dobře snášena alergiky a jako jediná z funkčních materiálů po navlhnutí hřeje. U vlny platí, že čím míň se o ni staráme, tím lépe. Jednou za čas je dobré vyprat vlněné oblečení v pracím prášku s lanolínem, abychom oživili vlákno a dodali mu potřebnou péči. Při výběru vlněného oblečení se dívejte hlavně na sílu vlákna, abyste měli jistotu, že vás váš vysněný vlněný kousek nesežere zaživa. Negativní vlastností vlny je žmolkovatění, požírání moly a vyšší pořizovací cena. Se vším kromě vyšší ceny lze bojovat. :-)
Kdybyste potřebovali pomoct s výběrem, ozvěte se a my vám poradíme!
Výše uvedený článek byl sepsán k datu 1. 10. 2023 a informace vycházejí z aktuálních poznatků uvedených k tomuto dni.
